Přestože kotel většinou umisťujeme do technické místnosti, kde není příliš na očích, je jednou z nejdůležitějších součástí domu. Jeho účelem je rozvádět teplo po domácnosti a umožnit nám vychutnávat rodinnou pohodu, i když je venku -20 °C. Univerzální řešení v případě kotle však neexistuje, a proto musíte zvážit několik kritérií. S tím vám pomůže náš rádce Jak vybrat kotel.
- Jakub, redakce Heureka.cz
- Doba čtení: 7 min.
Jak vybrat kotel podle paliva
Jak vybrat plynový kotel
Plynový kotel - to znamená v podstatě 2 hlavní typy kotle: atmosférický plynový kotel, který ale na trhu postupně nahrazuje kondenzační plynový kotel. Rozdíl spočívá v tom, že kondenzační kotel zpětně odebírá teplo i ze spalin, což znamená snížení emisí a zvýšení efektivity. Další výhodou je kompaktní provedení, kdy jde nejčastěji o závěsné plynové kotle. V nabídce však nechybí ani varianta stacionární plynový kotel.
Nemusíte řešit přikládání, jedinou starostí je otáčení kolečkem termostatu. Na druhou stranu pořizovací náklady jsou vyšší a dražší je stále také provoz. Odměnou vám však kromě ušetřeného místa bude také čistší vzduch, komínem vám totiž bude proudit především vodní pára.
Pravidelnou provozní revizi plynového kotle je dle vyhlášky povinné provádět 1× za 3 roky. Tato povinnost se však vztahuje na firmy a podnikatele. Pro eliminování všech bezpečnostních rizik je vhodné provádět revizi kotle pravidelně alespoň 1× ročně certifikovaným pracovníkem. Krátký interval je prevencí proti únikům jedovatého oxidu uhelnatého. Pravidelné revizní prohlídky navíc výrazně usnadní případnou reklamaci a rovněž plnění pojistné události.
Obecně u plynových kotlů hraje velkou roli dostupnost plynové přípojky, jejíž případné natažení je velmi drahé a nemusí se vyplatit. Kondenzační kotle také kvůli složení spalin vyžadují vyvložkování komína a napojení na odpad kvůli odvodu kondenzátu. Pokud nejde kotel napojit přímo, je možné využít čerpadlo, pochopitelně i to ale zvedá vstupní náklady.
Atmosférický kotel Kondenzační kotel Kondenzační kotel se zásobníkem
Jaký kotel na tuhá paliva
Kotel na tuhá paliva bývá cenově nejdostupnější variantou, přičemž levnější jsou i samotná paliva. Nejčastěji půjde o kotel na dřevo, kotel na pelety, automatický kotel na pelety nebo kotel na uhlí.
Příznivou cenu kazí fakt, že musíte řešit skladování a přikládání paliva. Praktickou volbou je proto automatický kotel, který přikládá za vás. Palivo pak jen jednou za čas doplňujete do zásobníku a z něj už si kotel sám odebírá podle aktuální potřeby. Kombinovaný kotel pak umožňuje kombinovat ruční a automatické přikládání, stejně jako zdroj vytápění. Kotle vyžadují časté čištění od sazí a usazenin, které snižují jejich účinnost. Jednou za 3 roky je také nutné certifikovaným pracovníkem nechat provést zákonnou revizi.
V nižších cenových hladinách naleznete ocelové. Tento materiál má dobré konstrukční možnosti a vyšší účinnost, použitý kotlářský plech by však měl být min. 6 mm silný. Za litinový kotel na tuhá paliva si připlatíte, ovšem zajistíte si tak podstatně vyšší životnost a snazší opravitelnost.
Oblíbeným vylepšením klasického odhořívacího kotle je zplyňovací kotel. U tohoto typu dochází k řízenému přísunu spalovacího vzduchu pomocí ventilátoru.
Kotel na tuhá paliva se zásobníkem Kombinovaný kotel na tuhá paliva Automatický kotel na tuhá paliva
Elektrický
Elektrický kotel je to nejpohodlnější řešení, které nevyžaduje žádné zásadní stavební zásahy. Nemusíte navíc řešit odvod spalin. K dispozici jsou buď přímotopy, nebo akumulační kamna, která akumulují teplo během snížené sazby za elektřinu. Výhodami jsou především komfortní provoz a nenáročná údržba. Samotné náklady ale patří k nejvyšším.
Elektrické topení se hodí především do nízkoenergetických nebo pasivních domů, kde díky malým tepelným ztrátám není potřeba vysoký výkon. V takovém případě jde o pohodlné a bezstarostné řešení. Naopak u nehospodárného domu se nedoplatíte. Zvlášť je také nutno řešit ohřev vody.
Palivem je v tomto případě také elektřina, náklady na provoz jsou však velmi nízké. Největší překážku může představovat velmi vysoká pořizovací cena, díky nízkým provozním nákladům má však nejrychlejší návratnost. Na tepelná čerpadla můžete navíc v kombinaci se zateplením získat dotaci v řádech vyšších desetitisíců korun.
Pokud ale bydlíte v některé z horských oblastí, myslete na to, že nejlevnější čerpadla vzduch-voda (teplo odebírá ze vzduchu a předává jej do topné vody) nebudou kvůli nižším teplotám příliš efektivní. V tomto případě je lepším řešením čerpadlo země-voda, které teplo získává pomocí plošného kolektoru nebo vrtů umístěných pod zemí. Pořizovací náklady tak ještě výrazně vzrostou, ty provozní ale neméně znatelně klesnou.
Více informací se dočtete v našem článku Čím vytápět dům a na naší stránce Jak ušetřit za topení.
Kotel a další faktory výběru
Jak zjistit emisní třídu kotle
Všechny kotle na tuhá paliva vypouští emise. Čím jsou emise nižší, tím vyšší je emisní třída kotle. Toto značení se začalo používat v roce 2003. Třídu zjistíte na výrobním štítku kotle, který najdete většinou na kotli vzadu.
Kotel na tuhá paliva emisní třída 5 Kotle na tuhá paliva 4. emisní třídy Kotle na tuhá paliva 3. emisní třídy
Spaliny
Druh paliva ovlivňuje pořizovací cenu a také následné provozní náklady, spaliny a emise. S palivem souvisí také způsob, jakým se reguluje aktuální výkon. U tuhých paliv to závisí na množství přiváděného vzduchu, v případě plynu jde především právě o množství paliva.
Z kotle je třeba také odvádět spaliny. U kotlů na tuhá paliva potřebujete komínové vedení, u plynového kotle se nabízí alternativa v podobě vyvedení obvodovou stěnou, kdy jsou spaliny hnány ventilátorem. Pokud kondenzační kotel napojíte na komín, je nutné jej kvůli složení spalin nechat speciálně vyvložkovat.
Vytápění i ohřev vody
Ohřev vody nemusíte řešit jen externě (např. bojlerem), ale může se o něj starat i samotný kotel, např.: kondenzační kotel s ohřevem vody.
Rozlišují se 3 základní způsoby ohřevu:
Kotel s průtočným ohřevem ohřívá jen vodu, kterou aktuálně odebíráte. Vyžaduje proto vyšší výkon, aby byl schopen reagovat na nárazově zvýšenou poptávku. Je také potřeba alespoň 1× za rok čistit hydraulický okruh kotle. S tímto způsobem se setkáte především u plynových kotlů.
Kotel s vestavěným zásobníkem má malý zásobník na zhruba 40–50 l teplé užitkové vody, v případě větší spotřeby pak kotel sepne princip průtočného ohřevu. I zde je třeba alespoň 1× za rok vyčistit hydraulický okruh a opět se to týká hlavně plynových kotlů.
Třetí možností jsou kotle s ohřevem v externím zásobníku. Topná voda je tak podle potřeby rozdělována do radiátorů či právě do zásobníku, kde prochází trubkami, od nichž se následně ohřívá voda užitková. Tento systém je možný sestavit jak s využitím plynového kotle, tak i elektrického či na tuhá paliva.
Provedení
Kromě stacionárních kotlů je možné pořídit také závěsný kotel. Díky tomu lze s prostorem mnohem lépe pracovat a závěsný model můžete zakomponovat třeba do kuchyně či koupelny. V této variantě seženete především elektrické a plynové varianty. V obou případech jde o tiché spotřebiče, jejichž provoz vás nebude rušit.
Spotřeba a roční náklady
Měníte-li starý kotel za nový, čeká vás prakticky v každém případě příjemné překvapení při pohledu na vyúčtování. Např. 15 let starý plynový kotel má oproti modernímu kondenzačnímu spotřebu vyšší i o 25 %. V obecné rovině platí, že čím více toho protopíte, tím více se vyplatí soustředit se nikoliv na pořizovací cenu, ale právě na provozní výdaje.
Obsluha
U plynových a elektrických kotlů, stejně jako v případě tepelného čerpadla, v běžném denním provozu pouze měníte teplotu na termostatu. Jiná situace ale nastává u kotlů na tuhá paliva. U nejlevnějších modelů musíte veškeré přikládání obstarat sami. Pokročilejší modely mají zásobník, který stačí jednou za čas doplnit a kotel pak palivo automaticky dávkuje podle zvolené teploty. Některé kotle jsou rovněž vybaveny automatickým zážehem, jenž může být aktivován i na dálku. To se hodí např. u chalup, oceníte to ale i při návratu ze zimní dovolené.
Další možnosti topení
Rady na závěr
Náročnost údržby se napříč typy výrazně liší. Nejčastěji si vaši pozornost vyžádá kotel na tuhá paliva. Během topné sezóny se totiž výměník zanáší sazemi a dehtem, které následně snižují tah kotle a tím i jeho účinnost. Optimální doba k vyčištění je jednou za 14 dní, alespoň jednou za měsíc se zaměřte i na další vnitřní prostory kotle. Potřebovat budete ocelový kartáč a škrabku, naprostá většina kotlů má pak spodní otvor, odkud můžete seškrábané nečistoty jednoduše vymést. Jednou za 3 roky je potřeba nechat provést revizi kotle, kterou může provádět jen proškolený zaměstnanec výrobce kotle.
Plynové kotle vyžadují čištění přibližně jednou za rok, obvykle před topnou sezónou tak, aby se rovnou zkontroloval i stav kotle. Přílišné zanesení útrob by totiž mohlo znamenat nejen sníženou efektivitu, ale také by se zde mohl vytvářet jedovatý oxid uhelnatý. Jednou ročně je také vhodné nechat provést pravidelnou revizi proškoleným pracovníkem.
U tepelného čerpadla byste jednou za měsíc až dva měli zkontrolovat, jestli je topný systém správně odvzdušněn a natlakován. Všímejte si také toho, jestli nikde v okolí čerpadla neuniká topná voda. Alespoň jednou za 2 roky je pak na místě nechat provést kompletní kontrolu technikem výrobce. Některé závady se totiž nemusí projevovat viditelně, mohou vám ale zbytečně přidávat na účtech za elektřinu.
Platí, že byste vždy měli nakupovat jen od prověřených prodejců, kteří dodržují záruční podmínky a prodávají kvalitní produkty. Stejně tak se zaměřte na délku záruky, standardní 2 roky u něčeho tak důležitého, jako je kotel, nemusí stačit. Všechny informace najdete v popisu jednotlivých produktů, zaměřte se také na naše uživatelské recenze.
Další užitečné články
Čím vytápět dům Jak ušetřit na topení